• Photo: Maksym Kudymets
    Dostává se Vám do rukou fotografický projekt, který zachycuje nejnovější historii Ukrajiny, Historie, kterou ukazuje, zahrnuje období od listopadu 2013 - data začátku tak zvané Revoluce Důstojnosti, do dnes.
  • Ukrajina jako stát existuje už víc než tisíc let – historie Ukrajinců začíná od středověké Kyjevské Rusi. Během století Ukrajinci usilovali o vytvoření vlastního státu, začínali války a organizovali povstání, a jejich, v tuto dobu silnější, sousedi se jich zmocňovali.
  • Photo: H. Pshenychny Central State CinePhotoPhono Archive of Ukraine
    V polovině XVII. století bylo Moskevské knížectví posedlé maniakální myšlenkou jakým- koli způsobem odstranit Ukrajince z evropského prostředí a připojit je ke své říši. Tři století, až po poslední říši Moskvy – Sovětský svaz, se jim to dařilo.
  • Photo: Yurko Dyachyshyn
    A proto od roku 1991 Ukrajinci překonávají problémy postsovětské ekonomiky a pasivnost postkomunistických úředníků a chtějí se vrátit zpátky k evropskému světu.

Intro

  • Photo: AP
    V roce 2011 tehdejší prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč vyhlásil s podporou ukrajinského národa připravenost k integraci s evropským uspořádaním. Důležitým krokem na cestě Ukrajiny k eurointegraci bylo podepsání Dohody o asociaci s Evropskou unií, která se připravovala od roku 2007. Jediným státem, který vyjádřil svůj nesouhlas, byla Ruská federace.
  • Photo: Sergei Karpukhin, REUTERS
    Rusko začalo vyvíjet tlak na tehdejší ukrajinskou vládu, aby znemožnilo podepsání Dohody. Prezident RF Vladimir Putin se snažil pomocí vydírání přinutit Viktora Janukovyče k odmítnutí evropské budoucnosti Ukrajiny. Vždyť už od 17. století Rusové věří, že Ukrajina je zónou jejich geopolitických zájmů, totiž částí „ruského světa“. Dokonce i během 20. století ruská vláda mnohokrát ukázala světové společnosti své zlé úmysly s Ukrajinou. Příkladem je zničení Ukrajinské lidové republiky v roce 1920, organizace umělě vyvolaného hladomoru, který zničil životy šesti milionů Ukrajinců v letech 1932-33, nebo tak zvané„Rozstřílené obrození“ - likvidace ukrajinské inteligence v letech 1936-38.
  • Photo: Sergei Grits, AP
    V listopadu 2013, několik dnů před podepsáním Dohody, se Janukovyč poddává šílenému tlaku Ruska a prohlašuje, že podepsání Dohody je odloženo. Vyvolal tím pohoršení občanů Ukrajiny, kteří pochopili tento postoj prezidenta jako lež. Stejným způsobem na toto rozhodnutí zareagovaly také lídři evropských zemí.
  • Photo: Ryan Anderson/Flickr/Creative Commons
    21. listopadu 2013, nejdříve v Kyjevě a později i v jiných městech Ukrajiny, začaly masové protesty, které byly pojmenovány „Euromajdan“. Název pochází od hlavního náměstí Kyjeva – Majdanu Nezaležnosti (náměstí Nezávislosti), kde se v minulosti odehrály „Revoluce na žule“ v roce 1990, která napomohla nabytí nezávislosti Ukrajiny, a také „Oranžová revoluce“ v roce 2004, díky níž Viktor Janukovyč nedokázal zfalšovat výsledky prezidentských voleb.
  • Photo: Oleksandr Piliugin
    Občané Ukrajiny vyrazili na ulice a náměstí s požadavkem prazidentovi na podepsání asociační dohody podle původního plánu na summitu „Ukrajina- EU“ 29. listopadu 2014 .
  • Photo: Konstantin Chernichkin
    Vůdčími osobnostmi nenásilných protestů byli mladí Ukrajinci a inteligence- žurnalitisté, kulturní a společenské elity. Avšak na mohutná shromáždění přicházeli lidé ze všech společenských vrstev a hnutí se posléze stalo celonárodním.
  • Photo: Petro Zadorozhnyy
    Vůdčími osobnostmi nenásilných protestů byli mladí Ukrajinci a inteligence- žurnalitisté, kulturní a společenské elity. Avšak na mohutná shromáždění přicházeli lidé ze všech společenských vrstev a hnutí se posléze stalo celonárodním.
  • Photo: AFP/tsn.ua
    V noci 30. listopadu rozehnala pořádková policie nenásilnou studentskou demonstraci na kyjevském Náměstí Nezávislosti („Majdanu“).
  • Photo: REUTERS
    Výsledkem protiprávního zásahu byla hospitalizace desítek lidí. Policie hledala demontranty celou noc v centru města a brala je do vazby.
  • Photo: Sergei Chuzavkov, AP
    Podobný způsob rozehnání veřejných akcí se používá v Rusku už několik let, ale na Ukrajině to byl první případ, který způsobil radikalizaci společnosti.
  • Photo: Volodymyr Shuvayev, AFP
    O několik měsíců později naleznou lidé na sociálních sítích fotky ruských vojáků a policistů v uniformách ukrajinské policie a speciálních jednotek.
  • Photo: Maks Trebuhov
    Lidé zranění na Majdanu nalezli, hnáni policií, úkryt v Michajlovském klášteře ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu. Církev tak poskytla protestujícím úkryt, odpočinek a první pomoc.
  • Photo: Mstyslav Chernov
    Večer 30. listopadu se na na náměstí před klášterem shromáždil rozvášněný dav asi pětadvaceti tisíců lidí, kteří protestovali proti rozhodnutí politické reprezentace.
  • Photo: Lazlo Belichay, EPA
    Na území kláštera vzniklo zázemí protestujících, kam postupně začali obyčejní lidé přinášet teplé oblečení, potraviny a peníze.

Listopad

  • Photo: Kostiantyn Chernichkin
    1. prosince roku 2014 vyrazil více než jeden milion Ukrajinců v Kyjevě na protestní pochod. Požadavky protestantů byly: potrestání viníků zodpovědných za zbití studentů a návrat k integraci s Evropou. Stejné pochody se konaly i v desítkách dalších ukrajinských měst.
  • Photo: Natalia Kravchuk
    V rámci protestních akcí občané vyžadovali abdikaci státní moci, potrestání ministra vnitra Vitalije Zacharčenka a vykonavatelů zločinného rozkazu.
  • Photo: Maksym Balandiukh
    Ukrajinský protest upoutal pozornost světa, hlavní světová media psala o Pochodu milionů. Ve stejnou dobu ruské televizní kanály vysílaly zkreslená fakta o revoluci – v televizi se mluvilo jen o „několika malých skupinách protestantů“ a „fašistů“ v centru Kyjeva. Později se tomu bude říkat „ruská mediální propaganda
  • Photo: Sergei Chuzavkov, AP
    Putin podporuje Janukovyče a to i nabídkou půjčky na tři miliardy dolarů a spousty dalších ekonomických výhod. Rusko nechce uznat, že čím dál více Ukrajinců je proti Janukovyčovu režimu.
  • Photo: GLEB GARANICH, REUTERS
    1. prosince se na Majdanu v Kyjevě začalo stavět stanové městečko. Bylo vyhlášeno zahájení časově neomezeného protestu, který měl trvat, dokud požadavky Majdanu nebudou splněné
  • Photo: Sergey Supinsky, AFP
    Na Majdanu vznikají vlastní kuchyně, kulturní scény, informační stánky, zdravotní střediska, toalety, hlídky, dokonce i univerzita. Vše je vytvořeno jen díky občanům, bez žádné podpory „shora“.
  • Photo: Markiyan Matsekh
    Podobné protesty začaly probíhat v dalších ukrajinských regionech. V desítkách měst vznikají stanová městečka, probíhají pravidelné protestní akce, sbírají se věci a jídlo na podporu protestantů v Kyjevě. Ve spoustě států probíhají kulturní akce a pochody na podporu Euromajdanu.
  • Photo: Volodymyr Shuvayev, AFP
    Prezident Viktor Janukovyč odmítá všechny požadavky a vedení dialogu s protestujícícmi. I když bylo veřejně vyhlášeno, že vláda respektuje právo občanů na pokojný protest, v noci z 10. na 11. prosince proběhl pokus o zničení stanového městečka
  • Photo: Maksym Balandiukh
    Stovky policistů a speciálních vojenských jednotek zaútočily na protestující. Na obranu Majdanu vystoupily tisíce Kyjevanů, kteří v noci přijeli do centra města i přesto, že venku bylo - 10 °C. Občané zabránili policistům v přístupu na Majdan a zachránili stanové městečko.
  • Photo: Mykhaylo Petiakh
    Ráno protestující začali požadovat, aby prezident Janukovyč rezignoval.
  • Photo: Brendan Hoffman, Getty images
    Euromajdan se stal svobodným územím v rámci státu, kde neplatila pravidla prezidenta Janukovyče a jeho kolegů. Centrum Kyjeva se tak proměnilo v Záporožskou Síč – společnost svobodných a důstojných lidí.
  • Photo: Petro Zadorozhnyy
    Postoj vlády k občanům ještě zvyšuje počet příznivců Euromajdanu. Desítky tisíc dobrovolníků začaly sbírat pro Majdan léky, jídlo a peníze.
  • Photo: Vladyslav Musienko
    Postoj vlády k občanům ještě zvyšuje počet příznivců Euromajdanu. Desítky tisíc dobrovolníků začaly sbírat pro Majdan léky, jídlo a peníze.

Prosinec

 

  • Photo: YURI KOCHETKOV, EPA
    Po tom, co prezident Janukovyč přišel o spojence i o autoritu u občanů, se aktivně snaží o sbližování s Ruskem.
  • Photo: Maks LEVIN, LB
    Zlomový moment nastal 16. ledna 2014. „Verchovna Rada“- komora ukrajinského parlamentu- protiprávně přijala zákony, které bytostně omezovali svobodu slova, shromažďování, fungování nezávislých veřejných organizací. Poslanci v podstatě zakázali možnost vyjádřeni alternativní pozice, jelikož zákony zaváděli cenzuru internetu, povinnou registraci webových stránek, prodej SIM-karet jenom na občanský průkaz
  • Photo: ZN.UA
    Tyto „diktátorské“ zákony byly přijaty díky proprezidentským stranám – Straně Regionů a Komunistické straně, které hlasovaly pro dané zákony bez toho, aniž by je poslanci přečetli.
  • Photo: Kudymets Maksym
    Aktivisté jsou často unášeni a biti. Do Kyjeva jezdí banditi, kteří spalují auta, bijí lidi, zastrašuji občany apod. Občané organizují jednotky, například Automajdan, aby zachránili město
  • Photo: GURNIAK VIKTOR, LUFA
    Občané se nechtějí vzdát demokratických svobod a začíná boj proti tyranii. V ulici Hruševského v Kyjevě, na cestě ke Kabinetu Ministrů a Verchovne Radě, probíhají spory mezi protestujícími a policii. Policie používá střelné zbraně, granáty a vojenskou techniku.
  • Photo: Trebukhov Maksym
    Navzdory ukrajinskému zákonodárství na straně vlády vystupují také jednotky rychlého nasazení z Ruska. Policie mlátí zatčené protestující a ponižuje je – např. fotografují nahé protestující.
  • Photo: Ratushniak Oleksandr
    V důsledku konfliktu zemřelo několik lidí a stovky občanů byly zraněny. Ve stejnou dobu vláda organizuje únosy zraněných protestujících z nemocnic i vraždy.
  • Photo: Kudymets Maksym
    Po několikadenních konfliktech vláda odstupuje. Euromajdan zůstává, dokud jeho požadavky nebudou splněny

Leden

  • Photo: Maks Levin
    18. února roku 2014 účastnici protestu, jejichž hlavním požadavkem bylo zrušení “diktátorských zákonů” zorganizovali klidný pochod k budově parlamentu. Přesto vláda odmítá poslouchat vlastní občany.
  • Photo: Vladyslav Musienko
    Nehledě na slib vlády garantovat bezpečí všem protestujícím, několik stovek ozbrojenců spolu s policií útočí na demonstraci. Tento útok byl vsak jenom začátkem nejkrvavějších tří dnů Euromajdanu.
  • Photo: REUTERS, Stringer
    Vláda využívá těžkou vojenskou techniku, odstřelovače a ozbrojence a začíná útok na Majdan.
  • Photo: Alexander Sherbakov, AP
    Zahynulo více než 100 lidí, raněných byly tisíce.
  • Photo: Yurko Dyachyshyn
    Krvavý útok na Majdan rozpohyboval regiony Ukrajiny.
  • Photo: Yurko Dyachyshyn
    Jelikož vláda ignorovala požadavky protestujících, občané v regionech zabírají budovy oblastních vládních orgánů.
  • Photo: Palamarchuk Pavlo
    Policie se rozhodla dále nezasahovat proti protestům. Ve městě hlídkuje pořádková služba složená z běžných občanů.
  • Photo: YouTube screenshots
    Prezident Janukovyč ztratil kontrolu nad situací v hlavním městě, v západní, střední a jižní oblasti země. V noci z 21. na 22 února 2014 Victor Janukovyč opustíl Kyjev a uprchl do Charkova, kde se za podpory Ruska snažíl organizovat jednání o ooddělení východních oblastí od Ukrajiny.Plán však zkrachoval.
  • Photo: Konstantin Chernichkin, REUTERS
    Janukovyč a většina členů jeho vlády vzali ukradené cennosti a uprchli do Ruska. Podle Ústavy Ukrajiny byl uprchlík zesazen z důvodu neschopnosti výkonávát funkci prezidenta. Do zvolení nového prezidenta jeho funkci plníl předseda Nejvyšší Rady Oleksandr Turčynov. V čele nové vlády stanul Arsenij Yatsenyuk.
  • Photo: Yurko Dyachyshyn
    Po úteku bývalých vládních představitelů se Ukrajinci dozvěděli o četných případech vládních podvodů a korupce.Široká veřejnost mohla vidět soukromé apartmány prezidenta, generálního prokurátora a ostatních úředníků, kteří podle oficiálních údajů nepodnikali a nemohli vydělat tak obrovské jmění.
  • Photo: Brendan Hoffman, Europress
    Podle údajů státního zastupitelství zpronevěřil V. Janukovyč ze státního rozpočtu částku, jež činí víc než 100 miliard dolarů.
  • Photo: Lazlo Beliczay, EPA
    Ukrajina zaplatila vysokou cenu za osvobození od diktatury a proevropský směr.
  • Photo: Baz Ratner, Reuters
    Za počáteční bod veřejného odporu se dá považovat listopad 2013, konečným pak byl únor 2014. Během těchto protestů došlo k násilnému úmrtí více než stovky lidí. Tyto událostí posléze dostaly název Revoluce důstojnosti. Kromě Ukrajinců se obětmi staly také Arméni a Gruzínci.
  • Photo: Vladyslav Musienko
    Všechny oběti se později dostaly do takzvaného seznamu mučedníků za nezávislost Ukrajiny. Seznamu se také přezdívá "Nebeské Setnině".
  • Photo: Yurko Dyachyshyn
    Hned po svržení Janukovyčovy vlády se na Ukrajině zahájilo obnovení mírového života a byla přijata opatření k stabilizaci ekonomiky. Za hlavní úkol se v tom okamžiku považovalo uskutečnění prezidentských voleb 25 dubna, aby stát dostal nového legitimního prezidenta.
  • Photo: Vladyslav Musienko
    Zatímco se v hlavním městě prokazovala snaha o obnovení milice, částečně plnila její povinností "Sebeobrana Majdanu". Lidé z toho seskupení se zavázali bránit budovy ministerstev, parlamentu, ambasád.
  • Photo: Volodymyr Hontar, UNIAN
    Nová vláda hned začíná aktivně obnovovat proevropský směr země.

Únor

  • Photo: Ivan Sekretarev, AP
    Až vyšlo najevo, že pokus o uplacení politiků neuspěl a nová vláda směruje do Evropy, vedení Ruské Federace se rozhodlo o přímé vojenské agresi vůči Ukrajině.
  • Photo: Sean Gallup, GETTY
    Využívaje přítomnosti vlastní černomořské flotily na krymském poloostrově, zabralo Rusko důležité budovy vojenského charakteru, budovy správy a důležité objekty infrastruktury. Flotilu zdědilo Rusko po Sovětském svazu. Její umístění na území Ukrajiny bylo mezinárodními smlouvami vymezeno na časově omezený termín.
  • Photo: ANTON PEDKO, EPA
    Svojí agresí Rusko všechny mezinárodní i mezistátní smlouvy porušilo. V těchto smlouvách totuž uznávalo existující hranice a garantovalo teritoriální jednotu Ukrajiny- příkladem je Budapešťstké memorandum podepsané v roce 1994. Byl to jen začátek vlastní hry prezidenta Putina.
  • Photo: VIKTOR DRACHEV, AFP
    V autonomní republice Krym, nedělitené součásti Ukrajiny, vyhlásila samozvaná loutková vláda referendum pro připojení k Rusku. Hned další den Rusko uznalo výsledky referenda a v Kremlu došlu k ceremoniálu „připojení nových zemí“ ve stylu Sovětského svazu.
  • Photo: Ivan Sekretarev, AP
    Na krymském poloostrově začíná okupační vláda utiskovat Ukrajince a Krymské Tatary. Vlastenečtí občané jsou zastrašování, okrádáni a někteří byli nalezeni mrtví.
  • Photo: Sergei Grits, AP
    Mezinárodní společenství odsuzuje kroky ruska a zavádí ekonomické sankce. Generální shromáždění OSN uznává stovkou hlasů Krym jako součást Ukrajiny. Proti jsou pouze Rusko a jeho souputníci- Arménie, Bělorusko, Bolívie, Severní Korea, Nikaragua, Súdán, Sýrie, Zimbabwe a Venezuela.
  • Photo: Artur Shvarts, EPA
    Po převzetí Krymu začalo na poloostrově porušování práv Krymských Tatarů, kteří neuznali okupaci, protože jim Rusko během posledních sta let už dvakrát vzalo vlast. Předchozím diktátorem, který Krymských Tatarům vzal jejich zem a deportoval je do střední Asie byl Josif Stalin.
  • Photo: Alexander Polegenko, AP Photo
    Na Krymu se začíná krást a vraždit kvůli rozdílné národnosti nebo kvůli vyjádření rozdílného názoru. Každodenní praxí jsou neodůvodněné prohlídky, včetně prohlídek muslimských náboženských organizací a zatýkání lidí. Krymským Tatarům bylo zakazováno slavit výročí deportace svého národa, což jim bylo později umožněno, avšak pouze pod dohledem armády a jejich zbraní.
  • Photo: Reuters, stringer
    Vůdcům krymských Tatarů — Mustafovi Džemiljevovi a Refatovi Čubarovovi byl zakázán vjezd na krymské území. V Simferopoli se blokuje činnost Medžlisu krymských Tatarů ( pozn.: zvykový parlament neboli neoficiální sbor zástupců tatarské menšiny
  • Photo: Lyseyko Markiyan
    Reakcí na okupaci byl odjezd více než 19 tisíc osob z Krymu do pevninské části Ukrajiny.

Březen

  • Photo: REUTERS
    Po okupaci Krymu se ruská vláda pokusila o destabilizaci Ukrajiny oddělením jejích osmi krajů, což je třetina z celkového počtu.
  • Photo: YANNIS BEHRAKIS, REUTERS
    Na jaře 2014 v jižní a východní části Ukrajiny ruští sabotéři otevřeně zahajují své „dílo“.
  • Photo: Roman PELIPEY, EPA
    Pro své provokace využívají chudých a nevzdělaných lidí, které je podstatně jednodušší zmanipulovat.
  • Photo: VIKTOR DRACHEV, AFP
    Do Luhanské a Doněcké oblasti přichází dle „krymského scénáře“ speciální jednotky ruské armády.
  • Photo: MARKO DJURICA, Reuters
    Rusové obsazují přízemí administrativních budov a rozdávají zbraně zločincům, které Rusko finančně podporovalo po dobu několika let.
  • Photo: Vk mikaronkainen
    Ve stejné době byli do šesti jižních a východních oblastí Ukrajiny, včetně Doněcké a Luhanské oblasti, převezeni provokatéři dopouštějící se výtržností. Tato část Ukrajiny byla Rusy pojmenována jako „Nové Rusko“.
  • Photo: Sergei Poliakov, AP
    V Oděse tyto separatistické aktivity končí tragedií, úmrtím více než 40 separatistů a přívrženců Ruska.
  • Photo: Олександр Прилепа УНІАН
    Jelikož v Charkovské, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské, Mykolajivské a Oděské oblasti nedošlo k přímým vojenským zásahům Ruska, byly projevy separatismu zastaveny již v zárodku, často samotnými obyvateli.
  • Photo: Reuters
    Ukrajina ohlašuje protiteroristickou operaci v Doněcké a Luhanské oblasti - částech obsazených ruskými „bojovníky“.
  • Photo: Reuters
    Protiteroristická operace začíná v té nejhorší možné chvíli. Kvůli působení Viktora Janukovyče a stovek moskevských agentů nebyla armáda prakticky bojeschopná, ve speciálních složkách vládl rozkol.
  • Photo: Maks LEVIN
    Vlastenecky naladěným speciálním jednotkám silových složek se podařilo lokalizovat separatistické aktivity. Na ministerstvu obrany a ministerstvu vnitra se začínají vytvářet dobrovolnické jednotky, s jejichž pomocí se daří zvyšovat morálku armády a potlačovat projevy agrese bojovníků.

Duben

  • Photo: Petro Zadorozhnyy
    Ukrajinská armáda začíná získávat sympatie obyčejných lidí, a to ve velkém počtu. Z vlastní iniciativy postřednictvím dobrovolnických organizací zásobují vojáky potřebným oblečením, jídlem, léky, rovněž poskytují pomoc při opravách strojů.
  • Photo: Anastasia Sirotkina, Associated Press
    Ani intenzivní pokusy Ruska nedokázaly Ukrajinu rozdělit. Především se nepovedlo Rusům překazit volby na post ukrajinského prezidenta, jelikož většinu hlasů obdržel Petro Porošenko
  • Photo: Facebook.com, petroporoshenko
    Hlasování lidí potvrdilo, že obyvatelé z různých částí Ukrajiny mají jedno společné přání - zachovat integritu státu a rozvíjet jej na základě evropských hodnot.

Smět

  • Photo: Reuters
    Pokusy Rusů oslabit Ukrajinu pomocí žoldnéřů a diverzních jednotek se minuly účinkem, a proto Rusko začíná posílát na Ukrajinu regulerní vojenské oddíly, přestože válečný stav nebyl vyhlášen.
  • Photo: Reuters
    Ruský vpád podněcuje zavedení sankcí vůči Moskvě ze strany civilizovaných zemí.
  • Photo: Serhiy Loiko/Facebook
    Vedení Kremlu manipuluje médii a usiluje tak o zatajeníudržení nastalé situace před vlastním národem. Do Ruska se začínají vracet těla stovek jeho zahynulých obyvatel.

Červen

  • Photo: Oleksandr Ratushniak
    17. července 2014, bylo na teritoriu kontrolovaném proruskými teroristy sestřeleno osobní letadlo Boeing-77, linky MH-17, trasy „Amsterdam- Kuala Lumpur“. Zemřelo 298 lidí.
  • Photo: Joshua Paul, AP
    Letadlo bylo sestřeleno protiletadlovým raketovým systémem "Buk-M", který byl přivezen z Ruska. Bezprostředně po zničení letadla na sebe převzali teroristé odpovědnost, ale pak začali odmítat jakoukoli účast. Rusko také začalo aktivně popírat jakékoli zapojení – včetně přítomnosti "Buk-M" v ozbrojených silách.
  • Photo: DOMINIQUE FAGET, AFP
    Zároveň teroristé zabraňovali mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu provést objektivní šetření týkající se příčin tragédie, protože velká část plochy byla zaminována. Časti letadla, ke kterým se bylo možné dostat, byly teroristy převezeny na sešrotování do Ruska.

Červenec

  • Photo: Hromadske.tv
    V částech Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou teroristů, je situace na hraně humanitární katastrofy.
  • Photo: Sergei Karpukhin, Reuters
    Teroristé provádějí útoky na obytné zóny a objekty infrastruktury.
  • Photo: Mauricio Lima, NYT
    Dochází k hromadným zločinům proti civilistům (bezbraným občanům) - mučení, násilí, vraždy, únosy lidí a znásilnění.
  • Photo: EPA
    Ve městech se objevují muslimští vojáci z Kavkazu, což naznačuje vnější vliv na konflikt na Ukrajině.
  • Photo: TASS
    Různé skupiny teroristů mezi sebou bojují o kontrolu nad územím. Během těchto ozbrojených střetů používají těžké zbraně, což vede ke úmrtím mezi civilním obyvatelstvem. Kvůli této (takzvané) válce uprchlo z Doněckého a Luhanského regionu a jiných oblastí Ukrajiny více než 447.000 lidí.
  • Photo: Darko Vojinovic, AP
    S aktivní pomocí Ruska na Donbasu ozbrojenci provedli a nadále provádí systematické ničení ekonomiky a infrastruktury.
  • Photo: Maks LEVIN
    Bylo zničeno více než 960 km silnic a dálnic a také 30 mostů. Zničeno je také více než 4500 domů.
  • Photo: Marko Djurica, Reuters
    Do Ruské federace bylo vyvezeno ukradené zboží (zařízení), které patřilo několika společnostem, včetně těch, které vyrábí zbraně. Produkované uhlí se nelegálně vyváží do Ruska.

Srpen

  • Photo: Roman Pilipey, EPA
    Ukrajinská vláda dělá mnoho pro obnovení normálního a klidného stavu v oblastech, které byly osvobozeny od teroristů.
  • Photo: Petro Zadorozhnyy
    Na území osvobozeném od teroristů byly přivezeny stovky tun humanitární pomoci. Byly obnoveny téměř všechny školy a školky a lidé dostávají výplaty důchodů a platů.
  • Photo: Sergey Kozlov, EPA
    O ochranu občanů aktivně usilují bezpečnostní služby a armáda staví obranou linii, dokonce za dobrovolné pomoci místních obyvatel.
  • Photo: Maks Levin
    Občané Ukrajiny podporují vládu po celé zemi, od západu až na východ. Tisíce dobrovolníků vybírají peníze na zajištění ukrajinské armády.
  • Photo: Ukrainian Ministery of DefenSe
    Nezapomenutelný obrovský vzestup vlastenectví, sjednocovaní země v národ, vytvoření nové, skutečné armády – takto ukrajinská společnost reagovala na ruskou agresi.
  • Photo: Maks Levin
    Stovky ukrajinských vojáků, kteří položili své životy v boji za nezávislost, a také občané, kteří se stali oběťmi agrese, vejdou do novodobé historie Ukrajiny jako hrdinové. Ukrajinci budou znát cenu nezávislosti a budou ji chránit a udržovat.
  • Photo: ROMAN PILIPEY, EPA
    Obnovený evropský ukrajinský národ nedá nikomu příležitost k pochybnostem o své existenci, o své historii a o svém stavu.
  • Photo: Petro Zadorozhnyy
    Ukrajina udržuje novou armádu bez sovětských reliktů – armádu vlastenců, pro které není důležitý region narození, jazyk nebo náboženství jednotlivých občanů Ukrajiny.
  • Photo: Ministry of Defense of Ukraine
    Samozřejmě, že naši armádu ještě čekají zásadní reformy na normy západních vojenských sil. Bohužel velení armády z důvodu nedostatku zkušeností samozřejmě není vždy perfektní. Nicméně ukrajinská armáda zavadí technické reformy a tak přesahuje ruskou armádu.
  • Photo: GRABAR VITALIY, LUFA
    Je důležité, že ukrajinská armáda už dávno porazila tu ruskou svou úrovní morálky – desítky jmen a příběhů nových ukrajinských hrdinů čekájí na dobu, kdy budou vyslechnuty. Bohužel tisíce Rusů se nebudou moci vrátit domů a říct pravdu o této nesmyslné válce, jejímž původcem je Kreml – beze jmen leží v desítkách hromadných hrobů na území Ukrajiny.
  • Photo: Olivier Hoslet Pool, AFP
    V loňském roce Ukrajina získala nového prezidenta, vládu a parlament, kteří na sebe přijímají veřejnou zodpovědnost demokraticky vládnout státu a vést jej evropskou cestou.
  • Photo: Valentyn Ogirenko, REUTERS
    Protikorupční zákon započal proces lustrací a prověřování. Každý úředník, který se snaží vyhnout lustraci nebo bude pokračovat v korupci, neujde trestu – Ukrajinci už navždy přestali mít strach z vlády.
  • Photo: Maks LEVIN
    Nová železná opona, která odděluje totalitní a demokratický svět, se brzy objeví na východní hranici Ukrajiny – a podpis asociace s EU je pouze první krok na této cestě.
  • Photo: SAUL LOEB, REUTERS
    Moderní Ukrajinci jsou opět, stejně jako jejich předkové – Rusiči z Kyjevské Rusi, kteří před tisícem let zastavovali v rovinách mongolo-tatarské kozáky a zadržovali tatarský nápor na evropské země – připraveni chránit evropskou civilizaci od východních hord.
  • Photo: Ratushniak Oleksandr
    A tentokrát - navždy.

Podzim